Stávající právní úprava dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti je v zákoníku práce upravena poměrně jednoduše s tím, že zaměstnanci, kteří pracují na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nemají nárok na dovolenou, cestovní náhrady, nevztahuje se na ně právní úprava překážek v práci, příplatků či skončení pracovního poměru (viz. ust. § 77 odst. 2 zákoníku práce). Ráda bych vás nyní seznámila s tím, co nám ve vztahu k „dohodářům“ má přinést navrhovaná novela zákoníku práce. Nadpis tohoto článku jsem sice zcela záměrně zvolila lehce dramaticky, nicméně s ohledem na výčet změn, které uvádím níže, je zjevná tendence zákonodárců „tlačit“ zaměstnavatele co nejvíce do zaměstnávání zaměstnanců v pracovním poměru.
Rozvrhování pracovní doby:
Zaměstnavatel bude muset zaměstnanci (jak u DPP tak u DPČ) písemně rozvrhovat týdenní pracovní dobu podobně jako u zaměstnanců v pracovním poměru a s tím související povinnost seznámit s rozvrhem či jeho změnou zaměstnance nejpozději 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena. Zaměstnanec se zaměstnavatelem se však mohou dohodnout na jiné době seznámení, stále však při dodržení podmínky dostatečné předvídatelnosti práce.
Zaměstnavatel bude mít tedy povinnost rozvrhovat pracovní dobu těmto zaměstnancům tak, aby byla dodržena veškerá ustanovení ohledně poskytování přestávek v práci, garantování doby nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu, úpravy noční práce, pracovní pohotovosti atd. a povinnost pracovní dobu též evidovat.
Zaměstnanci pracující na základě dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti tak nově nebudou mít ze zákona právo pouze na důležité osobní překážky v práci podle § 191 až 198 zákoníku práce a překážky v práci na straně zaměstnavatele, nýbrž na veškeré překážky v práci, neboť v případě, že je zaměstnanci rozvrhována pracovní doba, není věcného důvodu pro to, aby mu nenáležely překážky v práci ve stejném rozsahu jako zaměstnanci v pracovním poměru.
Nárok na dovolenou
Právo na dovolenou bude zaměstnancům pracujícím na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr náležet za stejných podmínek, jako je tomu u zaměstnanců v pracovním poměru. Pro účely dovolené se za týdenní pracovní dobu bude považovat u zaměstnanců pracujících na základě dohody o pracovní činnosti sjednaný rozsah práce podle § 76 odst. 4 a u zaměstnanců pracujících na základě dohody o provedení práce 10 hodin týdně.
Změna vyrovnávacího období u DPČ
Podle stávající právní úpravy je vyrovnávací období vymezeno dobou, na kterou byla DPČ sjednána, maximálně však obdobím 52 týdnů. Novela má přinést to, že doba, za kterou se posuzuje dodržování nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby, bude stanovena na nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích a pouze kolektivní smlouva může toto období vymezit na dobu delší, nejvýše však na 52 týdnů po sobě jdoucích.
Nová oprávnění „dohodářů“
Novela zákoníku práce přiznává zaměstnancům pracujícím na základě dohod dvě zcela nová oprávnění:
1) Za podmínek stanovených zákonem mohou zaměstnanci požadovat po zaměstnavateli písemné odůvodnění výpovědi z DPP či DPČ.
2) Zaměstnanec vznikne oprávnění požádat zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru (tedy přechod do pracovního poměru), a to za podmínky, že právní vztahy zaměstnance založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr v souhrnu trvaly v předchozích 12 měsících po dobu nejméně 6 měsíců. Zaměstnavatel je nejpozději do 1 měsíce od obdržení žádosti povinen zaměstnanci poskytnout odůvodněnou písemnou odpověď.
____
Novela je prozatím v připomínkovém řízení, takže je možné, že její konečná podoba nakonec bude jiná – o tom vás budu průběžně informovat ať už na mých webových stránkách, LinkedIn profilu či na mých školeních. V některém z dalších článků se společně podíváme na další navrhované změny zákoníku práce, které má novela přinést.